Anotace přednášek
Znalec (soudní) před soudem
doc. Ing. Aleš Vémola, Ph.D.
Ze specifického postavení znalectví vyplývají i specifické požadavky na znalce, kterými se liší od experta, který pracuje v rámci svého oboru. Znalec stejně jako expert musí mít hluboké znalosti odborné. Znalec však musí být navíc vybaven specifickými kompetencemi, které souvisejí se způsobem využití výsledků jeho práce jak při zpracování znaleckého posudku, tak při jeho stvrzování před soudem.
Znalec musí být schopen:
- výsledky řešení složitých znaleckých problémů transformovat do podoby, jež je srozumitelná široké laické veřejnosti, zejména účastníkům řízení,
- řešení znaleckého problému provést v souladu s právními předpisy, které upravují výkon znalecké činnosti, i v souladu s procesními předpisy, které upravují postup OVM (v souladu s trestním řádem, občanským soudním řádem atd.),
a to i při stvrzování znaleckého posudku před soudem.
Znalecký posudek je obvykle třeba obhájit před soudem, a to z pohledu procesních předpisů, nebo v případech, že jedna strana se závěry posudku nesouhlasí. Obhajoba posudku před soudem, výslech znalce je nejtěžší fází znalecké činnosti. I posudek, který nebylo obtížné napsat, může být obtížné jej obhájit před soudem či stranou soudního jednání, která má k závěrům posudku výhrady a nechala si od fundovaného znalce z oboru poradit. Jistě tomu bude v případech, kdy vznikají pochybnosti o správnosti či úplnosti posudku. Soud může vyslýchat jako znalce jen osobu, která je v procesním postavení znalce. I přes tuto známou skutečnost dochází k situacím, kdy soud přistupuje k výslechu znalce jako svědka!
O zkušenostech z obhajoby znaleckých posudků před soudem se budu snažit podělit s účastníky semináře v krátkém sdělení.
Mechanizmy úrazu elektrickým proudem a jejich vyhodnocení
Prof. MUDr. Robert Gürlich, CSc.
MUDr. Robert Zajíček, Ph.D.
Úrazy elektrickým proudem patří k nejzávažnějším traumatům v popáleninové medicíně. Léčba těchto úrazů je dlouhodobá a technicky a materiálově velmi náročná. Klinika popáleninové medicíny FNKV je superspecializované pracoviště se spádovou oblastí cca 6,5 mil obyvatel, kde se popáleniny elektrickým proudem centralizují
Výsledné působení elektrického proudu na organismus je dán kombinací několika faktorů: napětí, velikosti proudu, typu proudu, místu průchodu, délce kontaktu, odporu tkáně v místě kontaktu a individuální vnímavosti. Úrazy elektrickým proudem rozdělujeme dle hodnoty napětí zdroje na úrazy nízkým napětím (do 1 kV) a vysokým napětím (nad 1 kV). Pacient může být popálen přímým kontaktem se zdrojem proudu, elektrickým obloukem nebo plamenem při vznícení šatů způsobeného elektrickým obloukem.
Nejzávažnější traumata zaznamenáváme po průchodu vysokého napětí, kde jsou kromě devastujícího poranění měkkých tkání poškozeny i jiné orgány jako je srdeční sval, ledviny atd. U úrazů vysokým napětím (při kontaktu z dráty vedení) jsou častá i přidružená poranění skeletu a orgánů pramenících z pádu z výšky. Léčba úrazů elektrickým proudem je založena na multidisciplinární intenzivní péči a radikální chirurgické strategii - nekrektomiích (odstranění mrtvé tkáně), amputacích a krytím defektů kožními transplantáty nebo místními či vzdálenými kožními laloky. Následky úrazu jsou často celoživotní.
Autoři přednášky prezentují na jednotlivých kazuistikách způsoby léčby s možnými komplikacemi a důsledky na pacienta ve vztahu k jeho návratu do běžného života.
Nové a připravované normy v roce 2017/2018 a výhled do budoucna
Ing. Pavel Vojík
Předmětem přednášky je seznámit posluchače s novými (revidovanými) normami a změnami norem, které budou zpracovávány a vydávány Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví do konce roku 2017 a v prvním pololetí roku 2018.
Dále je seznámit s výhledem, které normy jsou a budou připravovány a vydávány v první polovině roku 2018 ze strany mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) a evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CLC).
Starší elektrická instalace z pohledu nových předpisů a norem a z toho vyplývající rizika pro práci revizního technika
Ing. Miloslav Valena
Předmětem přednášky je upozornění na nejčastější chyby v práci revizního technika při provádění revizí na starších elektrických instalacích a z toho vyplývající rizika pro jeho práci.
Přednášející se zaměří především na použití dříve i současně platných norem při této činnosti, upozorní na problematiku jejich použití a připomene některé zvláštnosti, které revize starších instalací většinou provázejí a některé důvody provádění těchto revizí.
Praktické zkušenosti soudního znalce ze země EU - Polska
Ing. Mgr. Krzysztof Wincencik
Odborníci v oboru elektro mají v Polsku hodně práce. Každý rok se vyskytne několik desítek případů porušování právních předpisů a technických norem, které řeší disciplinární soudy místní stavební samosprávy. Jsou vyřešeny velmi rychle. Případy, které směřují k veřejným soudům a vyžadují názory odborníků, jsou mnohem delší.
Hlavní body příspěvku:
- Právo a normy.
- Cena za návrh a vykonanou práci.
- Poměry v elektrických instalacích.
- Výčet nejčastějších problémů vyskytujících se v elektrotechnice.
- Uvedení konkrétních případů instalace z pohledu znalce.
Posuzování starších objektů z hlediska ochrany před bleskem
Ing. Jiří Kutáč
Posuzování starších objektů z hlediska ochrany před bleskem stále patří mezi nejdiskutovanější témata v elektrotechnice.
Nejčastěji kladené otázky:
- Podle jakých norem a jak často má revizní technik provádět pravidelné revize hromosvodu a přepěťových ochran u starších objektů?
- Jak a v čem se liší oprava a rekonstrukce objektu?
- Jaké právní předpisy a normy musí projektant dodržet při rekonstrukci nebo rozšíření starších objektů?
- Jak má vypadat zpráva o revizi ochrany před bleskem (výchozí a pravidelná)?
Nejčastější chyby a nedostatky v revizních zprávách z pohledu ochrany před bleskem.
